UA-37424765-1
  • banner-4
    banner-4

Cesta je jedinečná metoda sebepoznávání.
Její autorka Brandon Bays si uvědomila, že to, co dokážeme přijmout, to dokážeme také ovládat.
To, co popíráme, ovládá nás. Vypracovala a dvě desetiletí stále zdokonaluje metodu, která pomáhá odstranit emocionální bloky, které nám brání v radostném prožívání každodenního života. Pomáhá nám navrátit pocity jistoty, spokojenosti, úspěšnosti a naplněného života v plném zdraví.

Jestliže chceme žít ve vnitřním míru, musíme se naučit ovládat své emoce. Ne je potlačit nebo popřít,
ale zpracovat je a ovládnout. Člověk, který je pánem svých emocí, vede vyrovnaný a naplněný život, zatímco život člověka, jenž je emocemi ovládán, je jedno velké nekonečné drama. Proto se učíme rozumět svým pocitům. Učíme se přijímat sebe i ostatní se všemi pocity, protože jsou přirozenou součástí naší osobnosti.
Když je poznáme, můžeme je měnit.

Jako děti nejsme zodpovědni za to, jaké vzorce chování přebereme od svých rodičů a svého okolí. Jsme však plně zodpovědni za to, co s tím uděláme jako dospělí. Život je ustavičný vývoj – společenský, politický,
duchovní –  na jakékoli úrovni. K tomu, aby se lidé vyvíjeli, je třeba, aby se měnili.
Přizpůsobování se měnícím se podmínkám okolí je jednou ze tří základních schopností živé hmoty. Změna je to jediné, co máme v životě jisté. Jedno čínské přísloví praví : Můžeme si vybrat, co chceme zasít, ale musíme sklízet to, co jsme zaseli.

Lidé, kteří se bojí stínů, si neuvědomují, že stíny prostě znamenají, že někde nablízku svítí světlo. Lidé, kteří jsou neustále plni zloby a vědomě vyhledávají konflikty, ve skutečnosti nebojují s druhými lidmi, ale jen se sebou samými. Když dovolíme strachu a zlobě  nebo jiným obávaným  emocím, aby nás ovládaly, celý život se nám zúží na vyhledávání situací, kterým se ” musíme”  vyhnout.  Cokoli, co zasadíme do svého podvědomí a posilujeme emocemi a tím, že se k tomu stále vracíme, se jednoho dne stane skutečností.

Joseph Murphy radí :  ” Proto rozvažujte pečlivě svá slova, neboť každá nerozvážně vyřčená slabika se vám vymstí. Nikdy neříkejte : ” To se mi nepovede ! Ztratím místo! Nebudu moci zaplatit nájem!” S podvědomím nelze žertovat. Uskuteční vám každou myšlenku.”  Základním úkolem podvědomí je udržet naše tělo zdravé. Jedním z dalších úkolů je ukládání emocí, které jsou někdy tak silné, že v tu chvíli je nedokážeme zpracovat a uložíme je do podvědomí. Podvědomí se nám připomíná nejrůznějšími představami a metaforami, proto nám mnohdy některé situace nebo sny připadají divné, nerozumíme jim, ale přesto vnímáme, že se nám tělo pokouší něco sdělit. Podvědomí se řídí vědomou myslí, ale veškeré její příkazy bere doslovně a nerozlišuje negativní příkazy od pozitivních. Je jako internetový vyhledávač – vyhledá všechno, co mu zadáme, zobrazí všechny odkazy, včetně genetických vzpomínek, a to i v případě, že zadáme negativní příkaz. Ten vyhledá jako by byl pozitivní. Proto jak je uvedeno výše, vynese podvědomí do vědomí to, na co myslíme. A vám se stane to, na co myslíte, i když si to říkáte ve formě : Nesmím … nesmí se stát … Podvědomí tento příkaz vykoná v pozitivní formě, tedy že se smí stát … to, na co myslíte. Proto Joseph Murphy říká, že s podvědomím nelze žertovat.

Podobnost s internetovým vyhledávačem je ještě daleko větší. Tak jako lze vyhledat prakticky všechny informace, které má v současnosti lidstvo k dispozici, lze se prostřednictvím podvědomí spojit s kolektivním nevědomím,  zvaným také supervědomí. Autorem této myšlenky je zakladatel  moderní psychologie Carl Gustav Jung. V supervědomí jsou uloženy všechny myšlenky, k nimž lidstvo dospělo za tisíce let své existence.
Problémem je, že ke komunikaci s vědomou myslí používá podvědomí  výše zmíněný jazyk metafor a představ, a proto mu většina lidí nerozumí. Mnoho lidí však zažilo situaci, kdy se vzbudili ze sna a věděli, co jim sen chtěl sdělit, přestože mu úplně nerozuměli. Ten obraz, který se jim zjevil ve snu, jim i přes jistou podivnost byl srozumitelný. Vědomá mysl totiž dokáže z nevědomí vyžádat informace, které si tam uložila  a síla vůle nestačí ke změně takových informací. Proto se nám občas zdají sny stejné nebo se podobné – vybavuje se obraz, který máme vědomě prozkoumat a vyvodit správný závěr. A je jen na nás, co s novou informací uděláme.

Pokud se nám ozve staré citové zranění, máme snahu vyhnout se bolesti, kterou nám působí.
Pokud máme dost odvahy tuto bolest přijmout a naplno procítit a pokud jí věnujeme opravdu veškerou pozornost, nastane skutečné uzdravení. K úplnému uzdravení je naprosto nezbytné mít odvahu pohlédnout na svá citová zranění z nového úhlu pohledu a být dostatečně zralý tento pohled přijmout a dokázat se z prožité bolesti poučit. Mnoho lidí však odradí strach, že to nezvládnou.

Když něco starého končí, znamená to, že něco nového začíná a jen na nás záleží, jak se v té chvíli budeme cítit. Zda budeme cítit bolest z toho, že něco končí a nebo se budeme radovat z nového začátku. Je třeba se soustředit na to, kam chceme jít a nikoli na to,  čeho se bojíme. To, co nedokážeme přijmout u druhých je něco, co nedokážeme přijmout  sami  u sebe.  Není lehké se naučit milovat sebe i druhé celým srdcem i se všemi stinnými stránkami. Není umění milovat růži, ale pouze otevřené srdce dokáže milovat i její trny.

Svatý František z Assisi radí : “Začněte tím, co je nezbytné. Pak dělejte to, co je možné.

A najednou zjistíte, že děláte nemožné …

I nejlepší učitel nám může jenom otevřít dveře. Vstoupit do nich musí každý sám.

Další informace na http://www.brandonbays.cz/cs/brandon-bays